Komora soudních znalců ČR

Informace o Komoře soudních znalců České republiky a její sekci ELEKTRONIKA A IT, ELEKTROTECHNIKA

Členská základna Komory soudních znalců České republiky - Sekce Elektronika a IT, elektrotechnika, IČ 22750029, je tvořena odborníky – znalci, kteří jsou zapsáni v seznamech znalců Krajských soudů pro obory Elektronika, Kybernetika, Spoje, Elektrotechnika, Energetika. Vzhledem k vzájemnému difundování oborů a s ohledem na širokou elektronizaci a automatizaci řady oblastí našeho života nejsou mezi členy výjimkami ani odborníci v jiných oborech, jako například v Požární ochraně či Strojírenství. Drtivá většina členů disponuje oprávněními posuzovat odborné jevy i provádět oceňování příslušných věcí, a to jak hmotného, tak nehmotného majetku (obor Ekonomika, odvětví ceny a odhady s příslušnými specializacemi). Orgány veřejné moci i obecné osoby mohou tedy počítat například i s kapacitami v oblasti oceňování software – disciplínou nadmíru komplikovanou a stále častěji vyhledávanou. Není tajemstvím, že značný počet subjektů stojí o vkládání více či méně drahých licencí k software do jmění společností, přičemž domnělé ceny se nezřídka diametrálně liší od cen, které jsou objektivizovány kvalitním znaleckým posudkem.

Sekce EITE (jak se vžila zkratka pro poměrně dlouhý název Elektronika a IT, elektrotechnika) disponuje řadou specialistů, kteří při své znalecké činnosti mohutně využívají svých kriminalistických zkušeností. Ve znalecké praxi v předmětných oborech se nezřídka vyskytují kauzy, v nichž je nezbytné řešit otázky bezpečnosti, šifrování, chráněných přístupů. Vždyť kybernalita (kriminalita v kyberprostoru) je v současné době na vzestupu.

Odborný potenciál členů sekce pokrývá i řadu mezioborových oblastí. Někteří členové sekce jsou disponováni i pro řešení takových interdisciplinárních úkolů, jakými jsou fúze elektroniky a IT na straně jedné s uměleckými disciplínami na straně druhé (fotografie, typografie, hudba, obrazově-zvukové záznamy apod.), a to na takové úrovni, že mohou poskytnout účinný servis právníkům při řešení náročných a složitých úkolů v oblasti autorského práva.

Polovinu členské základny sekce EITE tvoří specialisté v oboru Elektrotechnika. Elektrotechnik se vyjadřuje k jevům, které se vyskytují v elektroinstalacích v objektech (či mimo ně) – od rodinných domků po největší průmyslové komplexy. Mnohé jevy jsou posuzovány v souvislostech s bezpečností a ochranou zdraví. Zvláštní kapitolu znaleckého zkoumání a posuzování v daném oboru tvoří systémy ochrany před bleskem. Moderní, rychle se rozvíjející, oblastí působení znalce oboru Elektrotechnika, jsou rovněž fotovoltaické elektrárny. Znalcovy závěry mohou mít v řadě případů významné důsledky na průběh příslušných stavebních řízení.

Členové sekce Elektronika a IT, elektrotechnika si hluboce uvědomují to, že „jejich“ obory jsou značně rozsáhlé a dynamicky se rozvíjející. Zejména IT se rozvíjí ve vývojových krocích, které mnohdy netrvají léta, nýbrž pouze měsíce, někdy i jen týdny. Je proto nezbytné poradensky pomáhat osobám, které, jsa politiky, úředníky nebo právníky, musejí pracovat v oblastech, týkajících se mimo jiné i elektroniky, IT, elektrotechniky, spojů, energetiky apod. Sekce Elektronika a IT, elektrotechnika proto již v prvním roce své existence aktivně spolupracovala s Ministerstvem spravedlnosti připomínkováním návrhu Nové kategorizace znaleckých oborů a návrhu příslušných kvalifikačních předpokladů, které mají být požadovány po nových uchazečích pro funkce znalců. Z téhož důvodu sekce nabízí poradenskou spolupráci místopředsedům krajských soudů, kteří mají v náplni své činnosti znaleckou agendu. S některými místopředsedy již došlo k osobním jednáním v této věci.

Již během prvního roku působení sekce (2012) se podařilo některé znalce vyškolit ve speciálních disciplínách. Jedním z nejvýraznějších vzdělávacích a specializačních počinů byla příprava znalců pro jejich účinnou spolupráci při výběrových řízeních v oblasti jednotného systému varování a informování obyvatelstva v ČR, a to jak pro fázi poradenství v etapě přípravy zadávací dokumentace, tak pro fázi vlastního posouzení nabídek při výběru. Obsahem školení byla legislativní východiska, technické prostředky pro varování a vyrozumění, principy a funkcionality Jednotného systému varování a vyrozumění včetně návrhů a optimalizace koncových prvků varování místních informačních systémů. Součástí školení bylo seznámení účastníků s dokumentem „Technické požadavky na koncové prvky varování připojené do jednotného systému varování a vyrozumění“ č.j. MV-24666-1/PO-2008 dle „Zásad dalšího rozvoje jednotného systému varování a informování obyvatelstva v České republice po roce 2010“. Vyškolení bylo provedeno Ministerstvem vnitra, generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru České republiky, Institutu ochrany obyvatelstva ČR s vystavením příslušných certifikátů.

Aktuální novinky

Znalcův zlý sen – obvyklá cena
Znalci, oceňující movité věci (hmotné, někdy i nehmotné), kteří chtějí svou oceňovací znaleckou činnost provádět poctivě v souladu s platnými právními normami, jsou velmi často, řekl bych, že v drtivé většině případů, v patové situaci. Doufám, že mi šachoví „puristi“ odpustí určité nepřesnosti v použitém příměru. Znalec při své znalecké práci musí vyhovět požadavkům zák. č. 254/2019 Sb., zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, dále je „ZZ“. Vykoná-li znalec znalecký úkon, aniž by jim vyhověl, může se dopustit přestupku s následkem případného uložení nemalých pokut.

Velmi častým požadavkem na znalce, zapsaného v seznamu znalců pro obor Ekonomika, odvětví Ceny a odhady (podle dřívější úpravy), resp. Oceňování (podle aktuální úpravy), je stanovení ceny majetku či služeb. Způsoby takového oceňování jsou definovány zák. 151/1997 Sb. ve znění pozdějších předpisů, dále jen „ZOM“. V drtivé většině případů se ceny majetku a služeb stanovují primárně tzv. obvyklou cenou (výjimku tvoří oceňování nehmotného majetku, který se oceňuje v první řadě výnosovou metodou). Takto je uloženo v ZOM, a to v §1 odst. 1, přičemž definice obvyklé ceny je dle §2 ZOM velmi jednoduchá: „Obvyklou cenou se pro účely tohoto zákona rozumí cena, která by byla dosažena při prodejích stejného, popřípadě obdobného majetku nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění.…“. Laik by řekl – jak prostinké - vždyť člověk, který se pohybuje léta v obchodě, musí obvyklé ceny věcí „sypat z rukávu“. Jenže! Znalecký posudek musí být, mimo jiné, přezkoumatelný. To znamená, že ke stanovení obvyklé ceny věci znalec nemůže zásadním způsobem použít své zkušenosti, byť je třeba má v dané oblasti obrovské. Ty jsou totiž jiným odborníkem nepřezkoumatelné. Znalec musí použít nějaký podklad. Na pomoc přichází Vyhláška ministerstva financí č. 441/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen „oceňovací vyhláška“. Podle ní je základním podkladem pro stanovení obvyklé ceny soubor cen cit „…nejméně 3 obdobných předmětů na základě kritérií podle druhu předmětu ocenění a jeho zvláštností ke dni ocenění…“. Navíc Oceňovací vyhláška ukládá povinnost kontrolovatelnosti údajů použitých pro určení obvyklé ceny. Kde má znalec ceny 3 obdobných předmětů shánět? V inzercích na internetu? Oponent namítne, že se nejedná o skutečné ceny, za které se obchod s obdobnou věci realizoval, protože než se prodávající s kupujícím dohodli na realizaci obchodu, bezpochyby o ceně jednali. Skutečná cena pak byla nejčastěji nižší, než byla původně inzerovaná. Oponent tedy bude mít pravdu. Jakékoli snížení ceny uplatněním nějakých konstant je snadno zpochybnitelné. Nepříliš veselý příběh nastane například, když použití určité „snižovací“ konstanty má za důsledek nebezpečí rozsudku trestu odnětí svobody, použití jiné „snižovací“ konstanty má za důsledek naději na „pouhý“ peněžitý trest. Kromě toho těžištěm kauz, ke kterým je znalec aktivován, zpravidla nespočívají v tak banální věci, jako jsou sluchátka k telefonům nebo tablety. Podstatou bývají spíše složitější systémy – profesionální servery, switche, systémy řízení apod. - tedy věci, které se na inzertních internetových portálech zpravidla neobjevují. Znalec v takovém případě musí zjišťovat skutečné ceny u účastníků vyhledaných prodejů. V případě, že účastníky nalezne, většinou se setká s odpovědí: „Informaci Vám nepodáme, protože ta je naším obchodním tajemstvím…“ Znalci, kteří něco pamatují, vzpomenou s nostalgií na § 14 odst. 1 „starého“ zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, který v uvedených souvislostech pomáhal znalcům zněním: „Je-li toho k podání posudku třeba, je znalec oprávněn používat přístrojů, jiných zařízení a materiálů organizace u níž pracuje; ve výjimečných případech, jestliže to je k podání posudku nezbytné, je povinna též jiná organizace, která má potřebné přístroje, zařízení a materiály, umožnit znalci na jeho žádost jejich použití. Tuto povinnost nemá organizace, jejíž zařízení plní zvláštní úkoly ve veřejném zájmu“. Některé použité pojmy prozrazují „minulý režim“, z nějakého důvodu tvůrci litery ZZ nepovažovali za vhodné obdobné ustanovení (v moderním „kabátě“) do něj implementovat (přesto, že v připomínkovém řízení přítomnost obdobného ustanovení byla požadována).

Jaké má tedy znalec, který oceňuje movité věci z oblastí „elektronika“, „elektrotechnika“, „výpočetní technika“ apod. možnosti získat cenové podklady o nejméně 3 cenách obdobných věcí, pakliže tyto nenalezne v inzerci či v bazarech?

1. Znalec, vyhotovující znalecký posudek pro obecnou osobu:
musí spoléhat na vstřícnost odpovědných osob, pracujících ve společnostech, které obdobné věci v příslušném čase v tuzemsku zobchodovaly. Znalec je kompletně závislý na dobré vůli. Autor tohoto textu ze své zkušenosti ví, že jen málokterý manažer je ochoten prozradit kupní/prodejní částku, za níž byl ten či onen systém zobchodován.

2. Znalec, vyhotovující znalecký posudek pro orgán veřejné moci, dále jen „OVM“:
Postupuje zpravidla zpočátku stejně, jak je popsáno v předchozím bodě. „Doprošuje“ se u ekonomického vedení té které společnosti laskavého poskytnutí cenových informací. Někdy výjimečně s úspěchem. A co má dělat v ostatních případech? Nezbývá nic jiného, než OVM (nejčastěji jde o soud) žádat, aby ten zasáhl výzvou adresovanou subjektům, které navrhne znalec, aby soudu/znalci dodali požadované informace. Není třeba dodávat, že v takovém případě atmosféra spolupráce se znalcem přestane „oplývat úsměvy“, protože znalec, bez svého zavinění, začíná OVM přidělávat práci. OVM se někdy i zamýšlí nad tím, má-li právo informace o reálných kupních částkách požadovat. Dojde-li nakonec ke kýžené výzvě, osoby, které jsou takto OVM žádány o součinnost vydáním informací o výších kupních částek rovněž „nejsou radostí bez sebe“ a dělají vše, co mohou, aby výzvě nevyhověly. Povrchně smýšlející dotčené osoby mají v takovém případě za viníka komplikací znalce.

3. Znalec, jehož úkolem je ocenění složitých výpočetních systémů pro jakoukoli osobu, je zpravidla postaven před naprosto neřešitelný problém. Získání cenových podkladů o nejméně 3 cenách obdobných systémů je zpravidla nemožné, protože konfigurace výpočetních systémů jsou obvykle modelovány dle specifických potřeb provozovatelů, jsou tedy nejčastěji originální. Je-li nemožné stanovit obvyklou cenu, §2, písm. 3 ZOM umožňuje stanovit tzv. tržní hodnotu. Tou se rozumí cit.: „…částka, za kterou my měly být majetek nebo služba směněny ke dni ocenění mezi ochotným kupujícím a ochotným prodávajícím…“ Uvedená podstata definice je „upřesněna návodem“ k jejímu stanovení vyhláškou Ministerstva financí č. 441/2013 Sb. ve znění pozdějších předpisů takto: cit.: „Tržní hodnotou předmětu ocenění je odhadovaná částka, která se určuje na základě výběru z více způsobů oceňování, a to zejména porovnávacího, výnosového nebo nákladového. V případě oceňování elektroniky, elektrotechniky či výpočetní techniky jsou uvedené tři metody nejčastěji nepoužitelné. Porovnávací metoda je obtížně uchopitelná obdobně, jako je tomu u stanovení obvyklé ceny. Výnosová metoda vyžaduje znalost čistých výnosů, které jsou v příčinné souvislosti s užitím oceňovaných věcí či služeb. Vypreparovat takové čisté výnosy z celkového účetnictví subjektu je sisyfovská práce, k níž dá málokdo podklady. Nákladovou metodu by eventuálně bylo možné použít, její výsledky však většinou nemají nic společného s objektivní cenou věci či služby, protože vůbec nemusejí vystihovat tržní potenciál předmětu ocenění (lze přece velmi nákladně vyrobit věc, která je naprosto neprodejná a naopak lze šikovně a levně vytvořit produkt, který lze prodat velmi draho).

Znalcům, kteří oceňují movité věci z oblastí „elektronika“, „elektrotechnika“, „výpočetní technika“ apod. nezbývá než závidět těm kolegům, kteří oceňují automobily nebo nemovitosti. Automobilů stejných značek a stáří bylo, je a patrně bude mnoho. Jejich počet je tak velký, že není až tak složité shromáždit odpovídající databázi cen. I rozmanitost poškozených prvků stářím či nehodami není tak obrovská, aby ji nebylo možné využít poměrně jednoduše při tvorbě SW, jehož úkolem je stanovení obvyklé ceny příslušného vozu. Nejen že je účelné použití takových SW produktů relativně jednoduché, navíc může požadavky ZOM splnit „na výbornou“ (vstupních dat je většinou veliké množství).

O něco složitější to mají znalci, kteří oceňují nemovitosti. Rozmanitost oceňovaných věcí je obrovská. Nicméně existuje poměrně velké množství relevantních vstupních údajů. Jde například o oceňovací vyhlášku č. 441/2013 Sb. ve znění pozdějších předpisů, která obsahuje příslušné úřední ceny. Dále jsou k dispozici údaje z inzerátů, v nichž se nemovitosti nabízejí (jakkoli znalec ví, že nabídková cena není cenou skutečně realizovanou). Opravdovou „perlou“ jsou cenové údaje, které jsou uvedeny v kupních smlouvách, archivovaných katastrálními úřady. Nelze zapomínat na partikulární údaje, kterými disponují realitní kanceláře, zejména ty obrovské. Pro nás znalce - „elektrikáře“, „elektroniky“, „ajťáky“ - je k závidění zejména to, že vstupních dat o cenách nemovitostí je, na rozdíl od cen elektronických, elektrotechnických či výpočetních systémů, skutečně velice mnoho. Výchozí výhodou je to, že data o obdobných věcech k těm, které má znalec za úkol ocenit, jsou většinou k dispozici ve strojově zpracovatelné podobě. V takovou chvíli může nastoupit s úspěchem matematika, zejména statistika. Zatím není v kyberprostoru mnoho nabídek ucelených produktů, které se věnují výpočtům cen nemovitostí seriózně včetně funkcionalit, které jsou vhodné pro znalce. MoniT společnosti Diotima sice není jediným produktem toho druhu, nicméně to, že údajným základem pro činnost je přes 2,000.000 záznamů o nabídkových a prodejních cenách nemovitostí, na něž je aplikováno strojové učení (AI) dělá ze software nástroj, s nímž „ručně“ není možné soupeřit.

Autor tohoto textu si bohužel zatím nedovede představit, že by mohlo reálně vzniknout něco obdobného v oblasti oceňování elektroniky, výpočetní techniky či elektrotechniky. Většina oceňovacích znaleckých úkolů v těchto oblastech je téměř vždy úkolem originálním. Příslušné věci se navzájem liší konfigurací, která má za důsledek odlišnost cen. Pokrok v uvedených oblastech kráčí takovou rychlostí, že každá nová změna v technologii (například čipů) s cenami celé oblasti natolik „zakymácí“, že odpovídající znalci si mohou byť i jen o částečné automatizaci toliko zdát.

Znalecké posudky, jejichž podstatou je ocenění elektroniky, výpočetní techniky či elektrotechniky, jsou tedy většinou podstatně pracnější než obdobné posudky věcí či služeb některých jiných oborů, není tedy divu, že jsou někdy až násobně dražší.

říjen 2024

Ing. Viktor Kotrubenko

Na Ministerstvu spravedlnosti ČR byl zřízen nový odbor dohledu nad znalci a jejich činností - Odbor soudních znalců a tlumočníků, jehož ředitelem se dne 01.03.2024 stal Mgr. Radomír Čujan.

Tento WEB byl v 03/2023 inovován. Byl zvýšen komfort pro návštěvníky z mobilních telefonů. Bylo zkvalitněno vyhledávání znalců. Ve vyhledávacím enginu je zohledněna kategorizace podle zák. 254/2019 Sb. Může tak snadněji dojít k potřebnému kontaktu mezi zájemcem o znalecký posudek a příslušným znalcem.

V současné době (únor 2023) probíhá práce Ministerstva spravedlnosti ČR na specifikaci specializací (zařazených do odvětví) , do kterých se budou zařazovat nově zapsaní znalci, a do kterých budou rekategorizováni znalci, jmenovaní podle zák. č. 36/1967 Sb., a to Elektronická komunikace a poštovní služby, Elektronika a elektrotechnika, Energetika, Informační a komunikační technologie, Kybernetická bezpečnost, Služby, Speciální technické obory, viz vvyhl. 505/2020 Msp).

Jednání o zkušenostech a problematice spojené s novým právním prostředím znalecké činnosti s Ministerstvem spravedlnosti ČR, dále jen Msp, které za uvedený orgán vedl náměstek ministra spravedlnosti Ing. Bc. Radomír Daňhel, MBA, LL.M, se uskutečnilo dne 11.02.2022. Na tomto jednání byly specifikovány konkrétní problematické okruhy, kterým se podle závěrů jednání bude Msp věnovat. Cca za tři týdny Msp svolá nové jednání, na němž se v debatě o příslušných okruzích bude upřesňujícím způsobem pokračovat.

26.10.2021 proběhl seminář "Zkušenosti s novelizovaným právním prostředím znalecké činnosti a předcházení chybám znalců v praxi", který byl určen zejména pro znalce, zapsané v seznamu znalců Ministerstva spravedlnosti ČR.
Přednášejícími byli: Mgr. Jan Benýšek, ředitel odboru insolvenčního a soudních znalců Ministerstva spravedlnosti a JUDr. Ing. Lukáš Křístek, znalec. Seminář byl účastníky i Msp kladně hodnocen, natolik, že bylo doporučeno obdobný seminář zopakovat v roce 2022. Seminář bude nejspíš organizován tak, že budeme v době od 04/2022 do 08/2022 shromažďovat podněty, které po kompletaci předáme s nutným předstihem přednášejícím. Vlastní seminář plánujeme realizovat v 10/2022.

Činnost znalců je aktuálně upravena zákonem č. 254/2019 Sb. a příslušnými vyhláškami Ministerstva spravedlnosti ČR, a to 503, 504, 505/2020 Sb.

Komora soudních znalců České republiky - Sekce Elektronika a IT, elektrotechnika a Vysoká škola podnikání a práva, a. s., Vltavská 585/14, 150 00 Praha 5 se dohodly na efektivní spolupráci v oblasti zvyšování úrovně odborných znalostí znalců a vzájemné výměny informací a zkušeností o odborných aspektech znalecké činnosti v elektronice, IT a elektrotechnice. Příslušné memorandum o spolupráci má znění obdobné viz níže.

Komora soudních znalců České republiky - Sekce Elektronika a IT, elektrotechnika a Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta elektrotechnická se dohodly na efektivní spolupráci v oblasti zvyšování úrovně odborných znalostí znalců a vzájemné výměny informací a zkušeností o odborných aspektech znalecké činnosti v elektronice, IT a elektrotechnice. Příslušné memorandum o spolupráci má znění obdobné viz níže.

Komora soudních znalců České republiky - Sekce Elektronika a IT, elektrotechnika a České vysoké učení technické v Praze Fakulta elektrotechnická se dohodly na efektivní spolupráci v oblasti zvyšování úrovně odborných znalostí znalců a vzájemné výměny informací a zkušeností o odborných aspektech znalecké činnosti v elektronice, IT a elektrotechnice. Příslušné memorandum o spolupráci  zde.

Sekce Komory soudních znalců ČR - sekce Elektronika a IT, elektrotechnika
Komora soudních znalců České republiky založila sekci s názvem Elektronika a IT, elektrotechnika. Vznik této sekce je reakcí nejen na dynamický růst potřeby odborníků dané oblasti jak v civilních, tak trestních kauzách, ale i zvýšená poptávka po příslušných znalcích při transakcích, kdy je povinnost znaleckého posouzení předepsána nejrůznějšími právními předpisy. Potřeba přítomnosti znalců v oborech Elektronika, Elektrotechnika, Kybernetika (podle stávající kategorizace) se objevuje i při zpracování různých výběrových řízení, protože se ukazuje, že spoluprací se znalcem lze výrazně přispět k objektivizaci dosavadních, mnohdy chaotických a amatérsky vedených, postupů v záležitostech, v nichž se rozhoduje o velkých objemech finančních prostředků. Je všeobecně známo, že objem „penězotoků“ v oblasti IT roste a je již v současné době srovnatelný s objemem prostředků, které „protečou“ naším stavebnictvím. To vše za nedostatečné spolupráce s objektivizujícími odborníky (údajně pro jejich nedostatek).

Doposud neexistovala v naší republice skutečně dobře fungující platforma, na níž by si mohli příslušní odborníci vyměňovat své znalosti a zkušenosti v oblasti výkonu znalecké činnosti. Nově vzniklá sekce Komory soudních znalců České republiky si příslušné ambice činí.

Web www.kszcr-eite.cz má tedy za úkol pomoci

• uživatelům znaleckých úkonů

• znalcům v orientaci v oblastech, které s jejich odborností fúzují, tj. nejčastěji v právu. Z tohoto důvodu jsou na webu umisťovány informace o užitečných publikacích, právních normativních aktech a judikátech. Tyto informace jsou uplatněny na té části webu, která je přístupná pouze členům KSZCR - sekce elektronika a IT, elektrotechnika

• web obsahuje i záložku "Řešené projekty", která je přístupná rovněž pouze přihlášeným členům KSZCR - sekce elektronika a IT, elektrotechnika
  
  
  

Novela zák. č. 151/1997 Sb., zákona o oceňování majetku je vydána zákonem č. 237/2020 Sb. ze dne 29.04/2020, naleznete ji zde

Nadcházející akce

Členská schůze sekce EITE se koná v polovině března 2024. Podrobnosti jsou určeny pouze pro členy.